Po předehrávce s Novým Jičínem z minulého týdne jsme se všichni těšili na sobotní zápas s, v posledním době, nejlepším týmem v naší skupině 2. Ligy mužů – Holubicemi.

Holubice prošpikované bývalými extraligovými či prvoligovými hráči ovládají po odchodu Bučovic naši skupinu. Je to tým, který nestojí na jedné šestce, ale má dobré hráče i na lavičce a na všech postech je kvalitou na úrovni středu první ligy. Pro nás měl být dvojzápas měřítkem, kam jsme se za minulou sezonu bez jednoho oficiálního zápasu dokázali posunout, zda ještě budeme biti, nebo zda už jsme schopni vzdorovat.

Na tento zápas jsme se sešli v téměř nejlepší možné sestavě, kterou jsme schopni dát dohromady, a ve které se kloubí zkušenost starých harcovníků (Provazník, Široký, Krempaský, Kohút) s dravostí nastupujícího mládí (Benda, Fabikovič, Kiša, Struška, Krejčíček, Roman). I díky výkonům v tomto dvojzápase to vypadá, že by to mohlo fungovat.

Byť hosté přijeli, asi bez svého nejlepšího hráče Koláře, pořád byla jejich síla veliká. Zkušenosti celého týmu hrály pro ně a dle toho také vypadal začátek utkání. Kupili jsme jednu chybu za druhou. Nevyvarovali se jich mladí na útoku, ani staří na nahrávce. Přece jen nám v hlavách rezonovalo, že pokud chceme hrát nahoře, musíme doma bodovat i s těmi silnými. Naštěstí jsme se celkem brzo uklidnili, a i když jsme prohráli první set, bylo vidět, že se dostáváme do herní pohody.

Měli jsme skvěle přihráno a kombinace našich rychlých středových hráčů s údernou silou na hlavním kůle začala soupeře tlačit. Na mladých je vidět, že jsou fyzicky i technicky dobře připraveni a díky zklidnění od starších spoluhráčů začínají hru zvládat i v hlavě. Podařilo se nám Holubice přetlačit a výsledek prvního zápasu tomu odpovídal.

Ve druhém zápase jsme na hřiště dostali i další hráče, čehož si s tak silným soupeřem velice cením. Věřím, že nastolená cesta je správná a budeme se dále ještě zlepšovat. Chtěl bych ocenit Holubice, že byť se druhý zápas nevyvíjel pro ně příznivě, nevzdali to a bojovali až do konce.

Po střídáních ve třetím setu nás dokázali rozhodit a snížit na 2:1.

Čtvrtý set byl ovlivněn necitlivými zásahy rozhodčího, ale diváci i hráči alespoň prožili emoce, které jsou ve sportu běžné, a když jsme si po zápase podali ruce, bylo vše zapomenuto.

Šest bodů s tak dobrým týmem nás hřeje a budeme se snažit předvádět stejné výkony i nadále.

Michal Provazník