O víkendu 25. – 26.1. čekal náš tým U20 první extraligový turnaj v roce 2025. Na cestu do Hradce Králové jsme se vydali ve dvou skupinách. Jedna skupina vyjela autem a druhá se vydala na cestu vlakem, ve kterém se dokonce seznámila se sympatickou dámou jedoucí se svým manželem na muzikál do našeho hlavního města. Po pořízení společné fotografie tato část týmu stihla krátký přestup ve městě perníku Pardubicích a v Hradci Králové se již setkala se zbytkem mužstva.

Tento turnaj byl pro náš mančaft klíčový. Kvůli špatnému vstupu do sezony, kdy jsme začínali až ve čtvrté výkonnostní skupině, jsme museli po víkendu skončit na prvním, nejhůře druhém místě, abychom si udrželi alespoň teoretickou naději na účast ve finálovém turnaji. O motivaci bylo tudíž postaráno a na hráčích šlo vidět, že jsou odhodláni na hřišti nechat úplně vše.

Náš tým však nebyl zcela kompletní. Ondra Mohyla odjel v pátek před turnajem relaxovat do Karibiku a Kuba Jonszta se v sobotu večer oficiálně stával letošním maturantem. První den jsme tedy do turnaje vstoupili ve složení: Venca Adámek, Dan Strnadel, Kuba Bohoněk, Saša Lučev, Adam Gross, Matěj Koloušek, Filip Janda, Matouš Vávra, Štěpa Matějíčka, Vojta Elbel a Adam Jurtík z Green Volley, který bez váhání doplnil naši sestavu a zameškal tak bohužel rodinnou oslavu. Trenér Bóďa Ptáček s asistentem/kustodem Ondrou Poštulkou a s celým týmem Adamovi za pomoc moc děkujeme.

Pojďme se však přesunout k prvnímu zápasu, ve kterém nás čekalo již z předchozího turnaje známé Velké Meziříčí. Tento tým dokáže v zápase vytvořit velmi bujarou atmosféru, proti které se hraje dost těžce. To se projevilo hned v prvním setu, v němž jsme dělali až moc chyb, a prohráli tak 22:25. V další sadě jsme zlepšili jak obranu na síti, tak v poli, a dostali se psychicky nad soupeře. To jsme si udrželi celé tři sety a vyhráli 3:1.

Po krátké pauze nás čekalo utkání proti klukům z jihomoravské metropole. Zápasy s Brnem jsou vždy jistotou skvělé podívané, neboť bývají často plné emocí a vyrovnaných výměn. První set dominoval spíše soupeř, a tak jsme jej prohráli 18:25. Do dalšího setu jsme lehce pozměnili sestavu, začali více tlačit na servisu, a to začalo přinášet výsledky, neboť jsme další dvě sady urvali pro sebe. Ve čtvrtém dějství jsme malinko povolili, toho soupeř hned využil a srovnal na 2:2. Na řadu tedy přišel tiebreak, ve kterém jsme Brnu hned zezačátku dovolili vybudovat si náskok. Ten jsme pak sice velmi rychle dohnali, ale nestačilo to a z utkání jsme si odnesli pouze 1 bod.

Po prvním dnu jsme tedy měli na kontě zatím jen 4 body. Na jednu stranu to byla škoda, protože ve druhém zápase nechybělo mnoho, abychom jej vyhráli 3:1. Na druhou stranu jsme ale věděli, že když další den vyhrajeme oba zápasy, tak stále můžeme skončit na prvním místě.

V neděli ráno se k týmu připojil i maturant Kuba Jonszta a před námi byly dvě velmi důležitá utkání. První proti Hradci a poté proti Kladenským orlům.

Proti domácím jsme nastoupili velmi sebejistě. Tlačili jsme servisem, a nedovolili tak soupeři útočit středem, kde se skrývala jeho největší hrozba. První dva sety jsme víceméně dominovali. Třetí set už byl ale dost vyrovnaný a koncovku se nám podařilo urvat až za stavu 28:26. Po zápase proběhla ještě krátká oslava narozenin Adama Jurtíka a šli jsme se připravovat na poslední zápas proti již zmíněnému Kladnu.

I přesto, že jsme bojovali ze všech sil, protože jsme věděli, že tento zápas rozhodne o tom, zda postoupíme do finálové osmičky, na Orly jsme nestačili. Kladno na nás tlačilo servisem a my jsme tedy museli útočit z vysokých nahrávek, kde na nás čekala soupeřova téměř nepropustná obrana. Středočeský tým předvedl nejlepší výkon za celý víkend a nám nezbývá než jim pogratulovat za vítězství 3:0. Na druhou stranu není důvod sklánět hlavy, neboť jsme také hráli velmi dobře.

Z turnaje jsme si tedy odvezli 7 bodů a 3. místo. To nakonec znamená, že se sice ve druhé výkonnostní skupině udržíme, ale taky jsme ztratili jakoukoliv šanci na účast ve finálovém turnaji pro nejlepších 8 týmů. Kluci ale zaslouží pořádnou pochvalu za týmový výkon, který předvedli. Na hřišti nechali úplně vše, stejně tak i na lavičce a viděli jsme, že každý, kdo přišel na hřiště, týmu vždy pomohl.

Hoši, děkuju.

Ondřej Poštulka